HIGHLIGHTS OF 2016

ledna 11, 2017

Vánoce utekly jako voda a další rok je za námi. Doufám, že jste si ho užili a s radostí po boku vašich nejbližších jste vstoupili do toho nového. Každý rok doufám, že ten nadcházející bude úspěšnější a aktivnější. Nikdy si nedávám žádná předsevzetí, protože stejně vím, že bych je nedodržela. Spíš si jen tak pro sebe řeknu, co by třeba bylo fajn zkusit nebo si splnit..
Minulý rok se toho stalo opravdu hodně a já vám tu teď udělám takovou rychlou rekapitulaci těch nejlepších věcí nebo událostí, které doprovázely můj rok.

Všechno začalo maturitním plesem, který jsme měli hned v polovině ledna. 

Samozřejmě, jak už to u mě bývá, při poslední zkoušce šatů jsem byla trochu nespokojená se zkrácením. Půjčovné nebylo zrovna nejlevnější a tak, když jsem viděla křivé a trochu pošramocené zarovnání délky, byla jsem trochu nesvá. Šaty musí být přece perfektní, maturiťák je jednou za život!:D Takže co se doma večer před plesem nestalo. Tak dlouho jsem si špatně odvedenou práci prohlížela v zrcadle, až jsme se s maminkou vrhly do oprav. Vše jsme zkrátily v pase a šaty vypadaly přesně tak, jak když jsem se do nich zabouchla.

Ten večer utekl taaak rychle. Předtančení jsme zuřivě nacvičovali několik týdnů, a pak se nám to vlastně stejně nepovedlo přesně tak, jak jsme si představovali. Ale zasmáli jsme se a užili si to:D

Fotka s mýma kočičkama. A ty šerpy? Kvůli nim byly ve třídě spolu se stužkama největší hádky, které se táhly dlooouho:D 
No a pak jsem s těžkým srdcem vracela šaty...


Potom jsme s Milánkem oslavili krásné 3 roky <3 div="">
Potom přišlo hodně nepříjemný období, kdy jsme stihli během týdne zdemolovat dvě auta. Teda spíš abych to ujasnila, vždycky nám někdo zdemoloval, protože to ani jednou nebyla naše chyba. Potom už jsem měla oči i na zádech a fakt jsem se na dálnicích bála, což mi teda zůstalo až do teď. Ale jednu výhodu to aspoň mělo. Jako náhradní auto jsme měli naprosto božskýho sportovního bavoráka:D <3 div="">

Pak přišlo ještě horší období. Maturita. Samozřejmě víc než na blížící se testy jsem se soustředila na to, co si sakra k té maturitě vezmu na sebe. No prostě znáte to, jak děláte cokoliv jiného na světe, jen proboha neotvírat ten sešit!

Jako první byla na řadě praktická maturita, což na naší škole znamenalo, že musíme podle vylosovaného tématu a kritérií něco vymyslet, navrhnout, ušít a odprezentovat. Takhle to zní tak jednoduše, ale pamatuju si, jak se mi chtělo umřít, když jsem si vylosovala přesně to téma, které jsem absolutně nechtěla a nějaké návrhy mě napadly krátce před uzávěrkou.

Naštěstí mi byl schválen návrh, který jsem chtěla. To, že jsem si vzala moc velké sousto jsem zjistila, až když jsem měla tvořit ta "úúúžasná" mimina. Myslela jsem si, že to bude šíleně jednoduché, ale samozřejmě jsem se neskutečně spletla:D 
Chvíli nebo spíš většinu času jsem si myslela, že to fakt nedám. Ale nakonec to dopadlo na výbornou (i když nechápu, jak je to možné, podívejte se na ty fotky proboha:'D), a dokonce jsem byla pochválena za jednu z nejlepších prací hahaa. Jen pro upřesnění, je to inspirace Žižkovskou věží v Praze (jak mě jen taková pitomost mohla napadnout:'D).


Pak už před námi byly jen písemný a ústní. Naštěstí výhrůžky učitelů byly opravdu jen výhrůžky. Samozřejmě, jak už to u mě bývá zvykem, jsem na otázky štěstí neměla- ještě, že jsem se čtyři roky celkem učila, pak už jsem se na maturitu moc připravovat nemusela. A ovšem, že mi pomohla i učitelka:D

Na začátku léta jsem se opět vrhla do blogování, protože už jsem konečně měla čím fotit yyaaayyy.

Taky jsem byla na příjemném workshopu s božskou Ejvi <3 div="">


Konečně jsem se podívala do lomu Velká Amerika.


Během léta nás po roce přijela navštívit sestřička, která momentálně  žije v Miami <3 div="">
Vidíte její zdrcený výraz, že odjíždí a můj spokojený úsměv, že odjíždí?:D

Musím tu zmínit i pouť, kde mi přítel vystřelil historicky první růžičku:D Jeho muška není úplně přesná, a tak se mě ještě po cestě, když jsem ho táhla ke stánku s růžema snažil uplatit na cukrovou vatu.
Sice jsme se v roce 2015 nepodívali nikam na dovču, za to jsme se ale společně přestěhovali do krásného bytečku v Liberci, kdy začala i moje posedlost nábytkem a dekoracemi.


Začala jsem chodit na vejšku. V Liberci ale není velký výběr oborů a už vůbec ne výběr oborů, které by alespoň trochu navazovaly na moji střední školu. Rozhodla jsem se tedy zkombinovat práci a školu, abych jen tak denně nenavštěvovala vejšku, která mě až tak nebere. Teď jsem tedy ve fázi hledání práce, abych mohla přejít na kombinované studium. Řeknu vám, najít ideální práci v relativně malém městě je teda fakt peklo...

Milánek oslavil dvacetiny. Zase mě dohnal..

Na konci listopadu jsme si jeli pro nového člena rodiny Rosie. S přítelem jsme chtěli mopsíka už dloouho. Ještě v době, kdy tahle rasa nebyla na trikách, mikinách, svetrech i ponožkách. No zkrátka teď jsou snad úplně všude:D A vlastně mě to už vůbec nepřekvapuje. Mops je totiž snad ten nejmilejší, nejvěrnější a nejroztomilejší pes. Ale za úplatek by šla s každým, koho potká:D


První adventní víkend jsme po letech navštívili vánoční trhy v Drážďanech, které byly taaak božské. Samozřejmě jsme nevynechali ani přelidněný Primark. To je už přeci v Drážďanech snad povinnost, i kdybyste tam nic nechtěli:D
K svátku jsem dostala krásné květiny. Když budete mít cestu Libercem, stavte se ve Velvet cafe. Najdete tam ty nejkrásnější, ale nejlevnější květinky, spoustu mňamek a nějaký ten alkohol:)

A pak začalo to hezké vánoční období. Vždycky se nejvíc těším na to, až si zapálím svíčku a vyzdobím byt světýlkama, aby to mělo tu správnou atmošku.
Před Vánoci mi kluci z #dnesnosim poslali tuhle parádní a pohodlnou mikču, kterou jsem od té doby pořádně nesundala. Brzy bude v prodeji a možná ještě proběhne nějaká soutěž, tak je sledujte na instagramu!:)
Jupííí náš první společný stromek! Hrozně jsem se těšila na to, až si budu moct koupit vlastní ozdůbky a vyzdobit si ho podle sebe.

Snapchat nás i letos zásoboval dokonale přiblblými filtry:D


A Vánoce! Každý jsme je slavil se svými rodinami a večer jsme se přesunuli do našeho bytu, kde jsme si dali dárečky.


A já z dárku, který mi přítel dal, skoro dostala infarkt. Nový mobil jsem neměla několik let a moje stará pětka byla super a neměla jsem potřebu ji nutně měnit za nový model, ale už mi dosluhovala, takže mi tenhle dárek udělal neskutečnou radost. Ale samozřejmě nejdřív dostal Milánek vynadáno, proč mi kupuje takovéhle veledary:D


O Vánocích jsme taky přesáhli hranici 10tisíc na instagramu, za což vám moc děkuji!

A poslední den v roce, Silvestr!


Když to shrnu byl to vlastně skvělý rok plný nových zkušeností, jak dobrých, tak špatných.

Rok 2017 začne cestou do zahraničí, kam se už moc těším. Určitě budu mnohem aktivnější na blogu, to je snad jediný takový moje malinký předsevzetí. A nějaký rok už přemýšlím i o videích, myslím, že by mě to bavilo, ale kde na to vzít koule, že :'D. Tak uvidíme, jak se to bude vyvíjet... 


Tak se mějte krásně a zase u příštího článku!
Baruš


You Might Also Like

0 komentářů

INSTAGRAM

@Barusstranska